A7 Sociologicky zaměřená analýza veřejných diskurzů

Garant panelu: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D.

3. 2. 9:00


Narativní zprostředkování institucionální změny a opačné institucionální zprostředkování – Narratively mediated institutional changes and reverse institutionally mediated narrative transformations

Jiří Kabele

Anotace

Referát představí teoretické odpovědi na výzkumné otázky grantu Krize narativizace a instituce v politice a veřejné politiky (GA ČR 16-20553S): Jak krizová vyprávění dynamizují politickou deliberaci/vynucování společných akcí, a tím se stávají činitelem institucionální změny? Jak opačně instituce ovlivňují dynamiku politické deliberace/nátlaku, a tím vymezují krizovou imaginaci? Hypotéza o dvojí, vzájemně související separaci (i) konfigurace řádu lidských záležitostí a jejich uvádění do řádu a (ii) mezi narativizací a institucionalizací vysvětluje jejich „příčné“ vlivy: narativní zprostředkování institucionální změny a opačné institucionální zprostředkování proměn vyprávění. Uvažované separace provázející dynamizaci světů ve společnostech: částečně uvažované procesy na bázi nesouměřitelnosti osamostatňují a to tak, že se mohou křížem ovlivňovat. Meta-příběhy (resp. meta-pravidla) konfigurující řád vytvářejí meze uplatnění změněných pravidel (resp. proměněných vyprávění) v rámci mocenské deliberace/nátlaku, jenž činí společné akce sehratelnými a dostatečně efektivními ve vyvažových/převažovaných organizačních polí. Tak se stávají součástí žitého řádu.
The paper presents a theoretical answers to research questions of the grant Crisis narrativisation and institutions in politics and public policy (GA ČR 16-20553S): How do narratives of crisis dynamize political deliberation/contestation and change institutions? How, conversely, do institutions influence the dynamics of political deliberation/contestation and limit the imagination of crises? The hypothesis of two concurrent, mutually related separations − first, between order-configuration and ordering of affairs, and second, between narrativisation and institutionalisation − explains the "cross" effects: narrative mediation of institutional changes and reverse institutional mediation of narrative transformations. Due to separations considered processes become partially independent on the base of their incommensurability and, thus, they can cross-influence each other. Master-stories (resp. master-rules) configuring the order enable/constrain applications of changed rules (resp. stories transformations) within the power deliberation/coercion that makes joint actions enactable and enough effective in continually countervailing/prevailing organizational fields. Changed rules (resp. transformed stories) become part of the social order.

Narativy, imaginární horizonty a kulturní kódy: Hledani struktury veřejných debat

Karel Čada

Anotace

Příspěvek sleduje vztah narativů k širším diskursům a kulturní kódům. Chce propojit dosud izolované oblasti interpretativního studia veřejných debat – diskursy jako širší myšlenkové celky, narativy jako sekvenční celky a kulturní kódy jako režimy morálních řádů – do jednoho analytického rámce. Politická vyprávění poskytují důvěryhodné principy, jak číst minulost, přítomnost a budoucí události a propojují racionální a emotivní dimenzi našeho uvažování o politikách. O diskursech hovořím v souladu s Ernestem Laclau jako o nodálních sociálních imaginacích, které definují horizonty možného a ke kterým jsou vztahovány univerzální sociální požadavky a nároky. Kulturní kódy vytvářejí gramatiku pro vřazení konkrétních narativů do obecných představ o dobru a zlu a společenském řádu. Vysvětlují, proč se jednání odchýlila od svých cílů a morálně uspořádávají jednotlivé elementy vyprávění. Narativní praxe propojují prostřednictvím kulturních kódů minulost s imaginacemi budoucnosti, vytvářejí nerovnováhy a definují cestu, skrze niž může rovnováha být znovu nastavena. Vysvětlující model založený na souhře diskursů a kulturních kódů v narativní struktuře poskytuje vhodný klíč k tomu, jak zachytit institucionální dynamiku moderních společností a vhodné východisko k empirické sociologii budoucnosti.

Mediální narativizace kauz a institucionalizace kritiky

Simon Smith

Anotace

Předmětem toho referátu je narativní-argumentační figurace kauz serializovaných v tisku. Kauzy mají zásadní význam pro možnost institucionální změny v demokratických společnostech, a umísťují média uprostřed procesů institucionalizace. Jsou zajímavé též pro svou rozvinutou temporalitu, která odporuje dominantní mediální logice televizní a internetové éry akcentující rychlost, reaktivitu a „tyranii události“ (navzdory tomu, že média, sledující komerční cíle, produkují nebo nafukují spoustu kauz, které bychom mohli nazvat „karnevalové“). Tento referát pojímá kauzu jako diskursivní režim s polemickou strukturou, s mobilizující dynamikou směrem k veřejnému mínění, a s dvojitou institucionalizující logikou zaměřenou:
– na společenské instituce, jejichž legitimitu zpochybňuje jedna ze stran sporu; vůči nim strany sporu prosazují alternativní zkoušky reality.
– na institucionální role plněné novinářstvím a medializovaným veřejným diskursem; strany sporu je potvrzují anebo vyvrátí ve zkouškách pravdivosti.
První část referátu čerpá z autorova dlouhodobého etnografického výzkumu ve dvou slovenských denících, aby vysvětlil, jak mediální pokrytí kauz spoléhá na a reprodukuje sociotechnické sestavy ukotvené v pracovních rutinách, v rytmech technologických platforem, ve vysoce konkurenčním prostředí současných masmédií a v dalších institucionálních a temporálních prvcích produkce a spotřeby zpráv. Zkoumá, jak veřejnosti jsou svolané k procesu výroby zpráv (např. jako spotřebitele, jako svědky nebo jako přispěvatele). Druhá část referátu aplikuje počítačem umožněnou analýzu diskursu na korpus českých politických kauz, aby vypátral hlavní diskursivní žánry používané v polemických výměnách a intertextuální pravidla používané pro serializování událostí v rozvíjejících se „spisech“. Spojením obou větví investigace můžeme závěrem zkusit odpovědět na klíčovou empirickou i normativní otázku pro rozlišení kauz s pravou institucionalizující mocí od „karnevalových“ kauz: do jaké míry přispívá serializace kauz v novinách k institucionalizaci samotné možnosti kritiky, shodnou s angažovanou rolí médií v konstrukci veřejných problémů a zprostředkovatelskou rolí médií v produkci kritického veřejného diskursu?

Kombinace Boltanskiho testů a kvantitativní analýzy diskurzu při studiu veřejných kontroverzí

Martin Hájek

Anotace

Foucaultův důraz na myšlení vnějšku byl pro sociologii přínosný v tom, že oslabil tradiční sklon k hledání „esencí“ a „podstatných vlastností“ sociálních jevů a nasměřoval pozornost k studiu mechanismů a procesů, ve kterých jsou tyto domnělé esence konstituovány. Na druhé straně to v sociologické analýze diskurzu vedlo k programovému upřednostňování rozkrývání mocenských nebo formálních mechanismů a zjednodušení diskurzní sémantiky na tématickou analýzu. Ve svém příspěvku navrhnu způsob, jak metodologicky propojit strukturální/formální analýzu diskurzu s netriviální analýzou jeho sémantické dimenze vycházející z Boltanskiho souboru testů (confirmačních, reality a existenciálních t.). Cílem této kombinace je vytvořit metodu, které by umožnila sociologicky lépe porozumět veřejným kontroverzím. Aplikaci navrženého metodologického přístupu budu demonstrovat na případové studii veřejné kontroverze vyvolané devizovou intervencí České národní banky.

Referendum ako “kontemplácia nad krásou” alebo Ako ospravedlňovať anti-liberálne politiky pred liberálnou verejnosťou

Ivana Rapošová, Adam Gajdoš

Anotace

The recent rise of anti-liberal movements across Europe highlights the need to better grasp how agents of public controversies make their agendas intelligible, meaningful and justified. Though the pragmatic notion of multiple grammars of commonality (Thévenot 2014) helps us analytically discern fundamentally different ways of grasping common good, yet in real life situations such grammars often seem inextricably mixed: traditional elements or emotive stimuli often work in symbiosis with civic arguments or liberal openness to free choice. Based on the analysis of a high-profile TV debate preceding the 2015 Slovak referendum on same-sex rights, this paper examines the differentiated moral evaluations and observe the interplay of different grammars employed by both proponents and opponents of the referendum. Taking a challenge to explore how religiously informed standpoints can claim universal respect, we propose a (heretofore) unrecognized order of ontological worth is called into being to translate common-places of ideologies into a publicly justifiable format.

Úvod > A7 Sociologicky zaměřená analýza veřejných diskurzů