Garant panelu: PhDr. Daniel Čermák, Ph.D.
Politická reprezentace žen na pozicích starostů v Česku a na Slovensku (2006 – 2014): Srovnávací analýza faktorů (ne)úspěšnosti
Pavel Maškarinec , Daniel Klimovský
Většina prací analyzujících deskriptivní reprezentaci žen se zaměřuje na národní úroveň politiky a do velké míry opomíjí (sub)národní úrovně vládnutí. Cílem následujícího příspěvku tak je analýza politických determinantů (faktorů) zastoupení žen na pozici starostek v Česku a na Slovensku v letech 2006 až 2014. Práce se zaměří na analýzu faktorů vysvětlujících zastoupení žen na pozici starostek v obcích s rozšířenou působností v Česku a okresních městech na Slovensku za použití agregovaných dat. Omezení souboru sledovaných obcí je vedeno zejména s ohledem na značně fragmentovanou sídlení strukturu Česka i Slovenska, která by v případě práce se všemi obcemi neumožňovala snahu zapojit do analýzy místně specifické proměnné, jejichž sběr by byl časově velmi náročný a současně faktem, že analýza větších měst je v souladu se současným výzkumem urbánní politiky, který upřednostňuje zejména analýzu větších obcí, v nichž se lze setkat s větší politickou soutěživostí a větší socio-ekonomickou heterogenitou, které mohou vést k větší variabilitě cest, jež umožňují ženám získat zastoupení na lokální úrovni. Z teoretického hlediska budou analyzovány tři základní okruhy proměnných, které mohou vysvětlovat úspěšnost žen ve volbách: a) socio-ekonomické a demografické faktory (např. velikost obce, vzdělanostní struktura, věková struktura, nezaměstnanost, atd.); b) kulturní (např. náboženská struktura, etnická struktura, atd.); c) politicko-institucionální, zahrnující i vliv místního politického kontextu sledovaných měst (např. způsob volby starostů/ek, participace voličů, soutěživost, podíl žen v zastupitelstvu obce, převažující politická ideologie, atd.). Jako datové zdroje budou využita vlastní databáze autorů získaná z veřejných zdrojů (statistické úřady, údaje ze sčítání, atd.). S ohledem na fakt, že závislou proměnnou výzkumu bude dichotomická proměnná ukazující, zda měla daná obec ve sledovaném období ženskou starostku, bude jako metoda analýzy použita logistická regrese. Budou prezentovány jak samostatné regresní modely pro jednotlivé země, tak společný model umožňující zhodnotit, zda reprezentaci žen mimo socio-ekonomických, demografických a kulturních faktorů ovlivňuje výraznějším způsobem i odlišné institucionální nastavení lokální politiky. To lze přitom ve sledovaných zemích nejlépe odlišit odlišným způsobem volby starostů/tek, protože zatímco volba starostů/tek v Česku je založena na nepřímé volbě zastupitelstva, na Slovensku jsou starostové/tky voleni přímo občany.
Lokální politický leadership v sociogeografickém kontextu
Daniel Čermák, Renáta Mikešová
Starostové a starostky českých obcí čelili v uplynulém čtvrtstoletí řadě změn a výzev, ať už šlo např. o přenesení působností státní správy, či nové možnosti čerpání finančních zdrojů pro obce. Z tohoto pohledu je zásadní pro odpovídající výkon starostenské funkce schopnost uvedeným výzvám a změnám čelit v rámci měnícího se institucionálního rámce. A právě tato schopnost spolu s tím, jak starostové vnímají a interpretují obsah své role, a jak získávají a dále využívají svůj politický kapitál je zásadní pro definování jejich stylu vedení (leadershipu). V článku budou využita a analyzována data z reprezentativního dotazníkového šetření mezi českými starosty, která pomohou odhalit jejich přístupy k výkonu starostenské role a vedení obce, jakož i využití jejich politického kapitálu. Významná bude pro uvedené analýzy možnost srovnat názory a vnímání starostů nejen dle odlišných stylů vedení a sociodemografických charakteristik, ale rovněž dle geografických rozdílů, zejména velikosti obce, kraje, ale třeba také skutečnosti, zda se obec nachází v metropolitním regionu, či na „venkově“. Informace o starostech měst nad 10 tisíc obyvatel byly sebrány v rámci mezinárodního projektu European Mayor II., díky tomu bude možné v této velikostní kategorii srovnat odpovědi českých starostů s odpovědmi starostů z dalších evropských zemí.
Mechanismy schvalování investičních záměrů obcí v ČR
Jan Čopík, Radek Kopřiva, Jaroslav Čmejrek
Logika šetření je formována heterogenitou české sídelní struktury. Text článku je syntézou zjištění získaných prostřednictvím dotazníku distribuovaného samosprávám všech obcí v ČR a případových studií ve dvou desítkách českých obcí. Kritérii výběru municipalit pro případové studie jsou velikost (lidnatost), rozpočtové příjmy, personální stabilita či proměnlivost místních zastupitelstev a exekutivních orgánů. Data o obcích jsou získána studiem dostupných dokumentů a zejména polostandardizovanými rozhovory s představiteli samospráv (starostové, zastupitelé, členové výborů zastupitelstev a komisí, místní političtí aktivisté). Článek pracuje s předpoklady, že velikost a bohatství obcí jsou proměnnými, které mají vliv na rozmanitost aktérů, kteří usilují o prosazení určitého politického rozhodnutí a dále, že sociální kapitál politických aktérů, který je částečným důsledkem mnohaletého působení v politickém či správním postu, je předpokladem k významnému vlivu na rozhodování v obcích.
Příspěvek se inspiruje teoretickými diskusemi a empirickými výzkumy zaměřenými na vývoj veřejné správy v kontextu konceptuálního posunu od government ke governance, který umožňuje pochopit rozmanitost aktérů, jež vstupují do rozhodovacího procesu, a odpovídat na otázky, kdo je a kdo není vtažen do procesu vládnutí, proč tomu tak je a co skutečně aktéři dělají. Jestliže vládnutí ve smyslu government je chápáno jako moc nad, governance může být interpretována jako moc k něčemu. V souvislosti s tím naléhavě vystupují do popředí i legitimizační aspekty tohoto vývoje. Je třeba vzít v úvahu i úlohu „zklientelizovaných“ politických stran, jež se přimykají nejen ke státu, ale i k územním samosprávným celkům, a využívají ke svým cílům úřednického aparátu.
Ženy a krajská zastupitelstva v ČR a SR: kvalitativní komparativní analýza úspěšnosti kandidátek
Petr Bláha, Pavel Maškarinec
Studií věnovaných politické reprezentaci žen na krajské úrovni doposud mnoho nevzniklo, proto se tento příspěvek pokusí zaměřit na otázku faktorů ovlivňujících úspěšnost kandidátek do krajských zastupitelstev v České republice a na Slovensku. Klíčovým nástrojem odlišujícím studii by měla být kvalitativní komparativní analýza (QCA), technika vhodná pro střední n. Předmětem studia jsou zastupitelstva krajů v České a Slovenské republice a volby do těchto orgánů od roku 2000 resp. 2001. Studie ukazuje, že vícenásobné kombinace podmínek mohou poskytnout mnohem věrohodnější vysvětlení úspěchu či neúspěchu žen v krajských volbách než tradiční analýza jednotlivých faktorů.
