A3 Kompetence na trhu práce

Garant panelu: doc. PhDr. Dana Hamplová, Ph.D.

2. 2. 9:00


Role kompetencí v úspěchu na trhu práce: Srovnání 14 zemí participujících na projektu PIAAC

Petra Anýžová, Petr Matějů, Michael Smith

Anotace

V teoretické rovině si příspěvek klade za cíl odpovědět na otázku, zda země s vyšším inovačním potenciálem odměňují vyšší míru kompetencí na trhu práce více než země s nižším inovačním potenciálem. Vycházíme z teorie lidského kapitálu (Schultz 1961; Becker 1964; Heckman 2000), vyjadřujeme se k Mincerovské rovnici (Mincer 1970, 1974; DeLong, Summers 1992) a navazujeme na práci Hanusheka a Woessmana (2008, 2015). V empirické části pak autoři sledují dva cíle: a) identifikovat roli kompetencí v úspěchu na trhu práce ve 14 rozvinutých zemích OECD, které se však liší současným inovačním potenciálem, flexibilitou na trhu práce, otevřeností terciárního vzdělávání a genderovou rovností, b) aplikací metody strukturního modelování prokázat, že finanční návratnost kompetencí se významně liší v zemích s různým inovačním potenciálem, a to i při kontrole sociálního původu, formálního vzdělání, pohlaví a socioekonomického statusu povolání. Právě využití strukturního modelování umožní do systému příčinných vazeb zahrnout latentní proměnné (v našem případě jde o sociálně-kulturní původ a úroveň kompetencí) a následně vlivy jednotlivých faktorů (proměnných) od sebe vzájemně separovat, tj. hledat čisté přímé vlivy nebo celkové efekty. Výsledky strukturního modelování, které jsme aplikovali na data z mezinárodního šetření OECD PIAAC (Programme for the International Assessment of Adult Competencies), potvrzují, že v zemích s vysokým inovačním potenciálem se prokazuje být finanční návratnost kompetencí na trhu práce vyšší než návratnost formálního vzdělání nebo socio-kulturního statusu výchozí rodiny, zatímco v zemích s nižším inovačním potenciálem je tomu naopak. Jako extrémní případ uvádíme Českou republiku, kde se finanční návratnost kompetencí jedinců na trhu práce při zohlednění dalších relevantních charakteristik ukazuje být nulová. Na základě analytických výsledků usuzujeme, že v zemích OECD probíhají v současnosti dva mírně odlišné procesy formování lidského kapitálu v práci. Je možné rozlišit společnosti orientované na inovaci (dostatečně oceňující kompetence jedinců) od kredenciálních společností, například střední Evropy, vyznačující se silnější rolí formálního vzdělání a dalších askriptivních faktorů v úspěchu na trhu práce.

Krása jako kapitál. Role atraktivity v úspěchu na trhu práce.

Petr Matějů, Petra Anýžová

Anotace

V teoretické rovině si příspěvek klade za cíl zasadit výzkum role fyzické přitažlivosti (krásy) v životním úspěchu do širšího kontextu sociologické a ekonomické teorie, zejména pak teorie různých forem kapitálu (Bourdieu), teorie generalizace statusu (Webster), ekonomické teorie diskriminace (Becker) a teorie „diskriminace klientem“ (Hamermesh). V empirické části pak autoři sledují tři cíle: a) aplikací metody strukturního modelování prokázat, že v České republice, stejně jako v jiných zemích, hraje fyzická atraktivita v úspěchu na trhu práce významnou roli, a to i při kontrole sociálního původu, vzdělání a inteligence (resp. měřených kompetencí); b) prokázat, že v hlavních kauzálních vazbách, v nichž figuruje fyzická atraktivita, existují významné rozdíly mezi muži a ženami; c) ukázat, že rozdíly v efektech fyzické atraktivity na úspěch na trhu práce mezi muži a ženami mají opačnou „polaritu“ než v jiných zemích, což svědčí ve prospěch hypotézy o jejich kulturní podmíněnosti. Za hlavní přínos příspěvku autoři považují ověření vlivu subjektivně i objektivně měřené fyzické atraktivity na úspěch na trhu práce (tj. na sociálně-ekonomický status zaměstnání a příjem) při kontrole robustně měřených kognitivních schopností a dalších relevantních proměnných (sociálně-ekonomický původ, dosažené vzdělání), a to na reprezentativním souboru svou velikostí umožňujícím aplikaci strukturního modelování na podsouborech definovaných pohlavím a věkem. Právě využití strukturního modelování umožní do systému příčinných vazeb zahrnout řadu kontrolních proměnných, které v  analýzách vlivu fyzické atraktivity na úspěch na trhu práce často chybí, nebo jsou měřeny méně robustními protokoly měření (kompetence v metrice OECD PIAAC, vícedimenzionálně měřený sociálně-ekonomický a kulturní status výchozí rodiny, sociálně-ekonomický status zaměstnání). Tento přístup v důsledku použití latentních proměnných výrazně posiluje roli společných variancí a snižuje tak podíl „šumu“ v testovaných kauzálních vazbách. Výsledky analýz provedených na datech z unikátního šetření navazujícího na šetření OECD-PIAAC (Mezinárodní výzkum kompetencí dospělých) jsou interpretovány v širším kontextu diskurzu o objektivitě, resp. subjektivitě  fenoménu krásy (Wolf, Etcoff, Clifford, Walster, aj.)

Atraktivita a profesní úspěch. Krása jako výsledek investičních strategií.

Simona Weidnerová, Petr Matějů

Anotace

Jak ekonomové (Hamermesh, Biddle, Mitchem), tak sociologové (Hakimová, u nás například Matějů a Anýžová), prokazují, že krása (fyzická atraktivita) má základní atributy „kapitálu“, resp. že jde o jednu z forem kapitálu (Bourdieu, Hakimová). Je-li tomu tak, lze očekávat, že jedinci do fyzické atraktivity investují a očekávají návratnost svých investic. Relevantní sociologickou otázkou pak je, zda vnímání krásy jako kapitálu a ochota do tohoto kapitálu investovat souvisí s orientací na profesní úspěch. Jinými slovy, legitimní sociologickou otázkou je, zda v myslích mužů a žen je atraktivita součástí „vzorce“ profesního úspěchu, tj. zda jedincům, pro něž je profesní úspěch důležitý, více zaleží i na tom, jak vypadají. Současně je třeba se ptát, do jaké míry volba mezi různými strategiemi zvyšování fyzické atraktivity (krátkodobé – prosté zkrášlování, dlouhodobé – vyplývající z životního stylu) závisí na vzdělání, sociálně-ekonomickém statusu a touze po profesním úspěchu. A konečně lze položit otázku, zda společným jmenovatelem touhy po profesním úspěchu a investování do fyzické atraktivity je disciplinovanost (self-discipline) jako jedna z komponent pětifaktorového modelu osobnosti, tzv. „velké pětky“ (Big Five, Costa & McCrae, u nás Hřebíčková).
Na výše uvedené otázky autoři odpovídají na základě analýz dat z unikátního šetření navazujícího na šetření OECD-PIAAC (Mezinárodní výzkum kompetencí dospělých), v němž kromě kompetencí, vzdělání, sociálně-ekonomického statusu zaměstnání, příjmů a dalších relevantních proměnných (hodnoty, struktura osobnosti, atd.) byla měřena (objektivně i subjektivně) fyzická atraktivita. Vlastní analýzy (identifikace latentních proměnných, regresní analýza) se soustřeďují na následující otázky: a) Existuje provázanost mezi konceptem životního úspěchu a chápáním fyzické atraktivity jako kapitálu?; b) Je spojujícím článkem této provázanosti „sebedisciplína“?; c) Mají na atraktivitu větší vliv krátkodobé nebo dlouhodobé investiční strategie?; d) Jsou v investičních strategiích významné rozdíly mezi muži a ženami?

Stává se vzdělání poziční výhodou? Proměna ekonomické návratnosti vzdělání v době vzdělanostní expanze v České republice

Tomáš Katrňák, Tomáš Doseděl

Anotace

Text se zabývá ekonomickou návratností vzdělání v České republice v době vzdělanostní expanze. Autoři analyzují důsledky vzdělanostní expanze mezi lety 2000 až 2014 a ukazují proměnu efektu vzdělání na trhu práce. Stává se vzdělání více relativní než absolutní hodnotou na českém trhu práce? Začíná být jeho význam více podmíněn velikostí vzdělanostní kohorty než samotným stupněm vzdělání? Můžeme hovořit o proměně role vzdělání z hlediska ekonomických přínosů jako o důsledku vzdělanostní expanze? Toto jsou základní výzkumné otázky, na něž autoři v tomto textu odpovídají. Analyzovaná data jsou Český panel domácností (první vlna), Výběrové šetření pracovních sil a Šetření o průměrných výdělcích. Výsledky podporují teorii proměny efektu vzdělání v poziční výhodu. Relativní hodnota vzdělání začíná dominovat nad jeho absolutní hodnotou. Pro sociologické analýzy a porozumění české společnosti to má významné konsekvence, protože explanační potence ordinální hierarchie vzdělání oslabuje.

Faktory ovlivňující vysoká vzdělanostní očekávání otců a matek od dětí

Lucie Hrubá

Anotace

Součástí debaty o nerovnostech ve vzdělávání je otázka vzdělanostních aspirací a očekávání. Výzkumy prokazují silnou provázanost mezi vzdělanostními aspiracemi dětí a jejich konečným dosaženým vzděláním. Bylo však také zjištěno, že vysoká vzdělanostní očekávání přímo nesouvisí s inteligencí dítěte nebo jeho reálnými studijními schopnostmi, ale jsou spíše odrazem socioekonomických poměrů rodiny původu. Dosavadní studie identifikovaly mnohé determinanty vysokých vzdělanostních očekávání žáků, jako jeden z významných faktorů jsou označována očekávání samotných rodičů od svých potomků. Tato oblast však doposud nebyla v českém kontextu dostatečně zmapována. Cílem textu/příspěvku je zjistit hlavní faktory ovlivňující očekávání matek a otců, že jejich dítě vystuduje vysokou školu.

Pro analýzu byla použita data z prvního ročníku panelového výzkumu českých domácností – Czech Household Panel Survey,  z roku 2015. Vzorek vybraný pro analýzu vzdělanostních aspirací matek čítal 584 respondentů, pro analýzu otců 365 respondentů. Výsledky binární logistické regrese ukázaly, že v případě matek jsou signifikantními faktory predikujícími vysokoškolská vzdělanostní očekávání pro jejich děti socioekonomický status výše postaveného z rodičů, počet knih v domácnosti, velikost rodiny, vysokoškolské vzdělání matky, pohlaví dítěte a jeho studijní prospěch. U otců hrají významnou roli pouze socioekonomický status a charakteristiky na straně potomka, tedy studijní průměr a pohlaví. Zajímavým zjištěním je, že otcové při tvorbě svých vysokých vzdělanostních očekávání berou silněji v úvahu pohlaví, vysokoškolské vzdělání očekávají častěji od svých dcer než od synů a tento nepoměr je silnější nežli u matek. Matky naopak o něco více než otcové reflektují skutečné studijní výsledky svých dětí a čím horší je studijní průměr dítěte, tím nižší je šance, že od něj budou očekávat vysokoškolský titul.

Úvod > A3 Kompetence na trhu práce