A2 Co je špatně v sociologické teorii? II.

Garant panelu: Doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc.

1. 2. 16:40


Síly, formy a zlomy v sociologické teorii

Csaba Szaló

Anotace

Otázka žádoucí podoby sociologické teorie je neoddelitelná od otázky přijatelnost představy epistemologického zlomu mezi přírodními a sociáními vědy. Příspěvek se zaměřuje na aktuální snahy o znovuotevření staré debaty mezi zastánci vysvětlení a rozumění. Kritická hermeneutika (Herbert Kögler) se snaží smířit objektivizující přístup soustřeďující se na diskursivní praktiky  s hermeneutickou perspektivou, která je otevřená k sebe-pojetí zkoumaných. Kulturní sociologie (Isaac Reed) směřuje k reinterpretaci principu kauzality, který v sobě zahrňuje jak působení sociálních síl tak kulturních forem. Ve svém příspěvku představím důvody pro zachování epistemologického dualismu.

Polská sociologie 60. let ve východní Evropě a ve světě

Jarosław Kilias

Anotace

Příspěvek se týká mezinárodní pozice polské sociologie v období 1959-1970. Na základě archivních materiálů z polských a zahraničních archivů, vědeckých publikaci a informaci dostupných ve vědeckých databázích, v syntetické podobě ukazuje její pozici v mezinárodní vědě. Byla to pozice mezi Spojenými státy jakožto hlavní inspiraci, západní Evropu jakožto prostorem většiny mezinárodních aktivit polských vědců a východem kontinentu jako potenciálním místem recepce polské vědecké tvorby.
Příspěvek ukazuje disproporci mezi institucionálním zastoupením polských vědců v mezinárodních vědeckých institucích, především v ISA a spíše omezeným vlivem polské vědecké tvorby na západní vědu. I když Polákům nechyběla ambice stát se lídrem oboru ve světě domněle marxistické, východoevropské sociologie (což se v určité míře podařilo pokud jde o jejích vliv na československou sociologii), nepodnikli kvůli tomu žádnou systematickou aktivitu. Polští sociologové se snažili prezentovat venku spíše jako jednotná reprezentace národní sociologie než jako soubor badatelů zabývajících se rozdílnou problematikou a stoupenců odlišných teoretických směrů. Celkově zdá se, že šlo do jisté míry o důsledek neporozumění povahy a zdrojů vlastní popularity ve světě jakožto představitelů nejrozvinutější východoevropské sociologie spíše než jako tvůrců a dědiců zajimavé intelektuální tradice. Povahu mezinárodní aktivity polské sociologie ovlivnily nejspíš tří faktory: institucionální vliv organizačního uspořádaní socialistické vědy s její centralismem a důrazem na formální hierarchii, nacionalismus a možná i kulturní dědictví šlechtické společnosti.

Různé vlasti československých sociologů meziválečného období spolupracujících s Rockefellerovou nadací

Marek Skovajsa

Anotace

Téma příslušnosti k určité představované vlasti nebo vlastem lze zajímavě osvětlit výzkumem transnacionálních vztahů v sociálních vědách. Tento příspěvek ukáže rozdílná vnímání vlasti na příkladu sociologů, kteří v meziválečném Československu spolupracovali s Rockefellerovou nadací (RF) nebo se stali jejími stipendisty. Nadace poskytla v meziválečném období v Československu stipendia k zahraničním pobytům zhruba třicítce sociálních vědců pocházejících z českého i německého jazykového prostředí. Další českoslovenští sociální vědci navázali s nadací kontakt jako žadatelé, úspěšní i neúspěšní, o její podporu. Jejich počet narostl koncem 30. let, kdy se pro mnohé stal útěk z Československa existenční nutností a grant pro utečence od Rockefellerovy nadace jim mohl otevřít dveře do USA nebo Velké Británie.
Vedle individuálních stipendií nadace také podporovala sociologický výzkum prostřednictvím jediné zprostředkující organizace, Sociálního ústavu Republiky československé. Korespondence mezi Rockefellerovou nadací a zástupci Sociálního ústavu odkrývá výrazné rozdíly ve vnímání národnostní situace v Československu mezi americkými nadačními úředníky a českými či německými sociálními vědci a úředníky z Československa. Spolupráce těchto dvou organizací byla krátká a granty poskytované RF malé ve srovnání s některými jinými evropskými zeměmi, ale přesto toto partnerství tvoří důležitou kapitolu v historii meziválečných československých společenských věd. Mimo jiné ukazuje, s jakými problémy se potýká transnacionální filantropie v podmínkách vyhroceného etnického a politického konfliktu v přijímající zemi. Představitelům RF velmi záleželo na vyváženém přístupu k české a německé části společenskovědní obce v Československu (a zároveň zcela ignorovali tehdy již se rýsující česko-slovenský protiklad). Jejich snaha přimět představitele českých a německých akademických institucí k užší spolupráci však zůstala bez úspěchu.
Nedostatek porozumění na americké straně pro to, jak vážné bylo ve druhé polovině 30. let napětí mezi oběma etnickými skupinami, se zřetelně odrazil v selhání hlavního společenskovědního projektu, který RF v tomto období v Československu financovala. Jeho náplní byla příprava česko-německé publikace, která měla objektivně, ale pokud možno v pozitivním duchu vylíčit spolupráci mezi oběma národy v oblasti sociální a zdravotní péče, hospodářské a sociální politiky a spolkového života. Projekt zahájený v roce 1936 „vyšuměl“ do ztracena v napjatém létě roku 1938. Archivní materiály dokládají, že jeho neúspěch je třeba přičíst velmi odlišnému vnímání vlasti u různých skupin zúčastněných aktérů (konkrétně: Češi, nacionální a liberální Němci, vnější američtí pozorovatelé). Příspěvek vychází z výzkumu v Rockefellerově archivním centru v New Yorku a českých archivech.

Vznik kapitalismu a trh

Ing., Mgr. Martin Brabec, PhD.

Anotace

Příspěvek z oblasti na pomezí historické a teoretické sociologie bude prezentovat koncepci vzniku kapitalismu, která vychází z teorií amerického historika Roberta Brennera a kanadské politoložky Ellen Woodové a je rozvíjena v současném proudu tzv. Politického marxismu.  V příspěvku nejprve vymezím základní rysy této koncepce (a to jak historicky, tak pojmově), která spočívá v závislosti všech aktérů společnosti na trhu a ukáži odlišnost takto vymezeného trhu od předkapitalistických typů směny. Poté prezentuji námitky vůči této koncepci a možné odpovědi. Nakonec srovnám tuto koncepci s konkurenčními modely (např. technologický determinismus, komerční model, teorie světového systému) a ukáži její přednosti.

Úvod > A2 Co je špatně v sociologické teorii? II.