B10 Trendy a novinky v sociologické metodologii II.

Garant panelu: Jaromír Mazák

3. 2. 15:10


Smíšené mody sběru dat – druhy chyb a možnosti srovnatelnosti dat

Jarmila Pilecká

Anotace

Smíšené metody sběru dat jsou v současnosti velmi častým řešením při navrhování designu šetření v sociálně-vědním výzkumu. Mixed-mode se stává odpovědí na klasické problémy a chyby, které unimode design svým nastavením přináší. Jedná se především o chybu pokrytí, stoupající non-response, výběrovou chybu a chybu měření. Neméně podstatným důvodem je i snaha o snížení celkových nákladů. Aplikace mixed-mode designu s sebou ovšem nepřináší pouze určité alternativu k pokrytí těchto klasických chyb, ale zároveň může být i zdrojem nových chyb a vychýlení, která je třeba ošetřit. Při užívání více módů dotazování je klíčový především výběr vhodných modů, které budou vzájemně dobře fungovat. Stejně tak je podstatné se zaměřit i na celkový design dotazníku a otázek v něm obsažených. Obecně existují tři přístupy pro zkoumání nových problémů způsobených kombinováním módů dotazování soustřeďující se na procesy formulace otázky, efekty modů dotazování nebo možnosti srovnatelnosti dat pořízených různými způsoby sběru dat. Ze zmíněných přístupů se zaměřuji především na možnosti srovnatelnosti dat sebraných různými mody dotazování, který je ze všech tří zmíněných nejméně frekventovaný v dostupné literatuře. Cílem příspěvku je v prvé řadě seznámení posluchače s potenciálními chybami vznikajícími aplikací mixed-mode designu a možnostmi jejich odhalení. Ukáže tak cestu, jakým způsobem lze ověřovat srovnatelnost výstupů z šetření mixed-mode design a jak efektivně kombinovat dostupné způsoby sběru dat tak, aby výsledkem byl kvalitní datový soubor.

Deklarace versus elektronické měření mediálního chování – problém metodický

Josef Fišer

Anotace
Mediální výzkum a jeho metodický i technologický vývoj odráží procesy elektronizace i digitalizace lidské činnosti posledních dekád. Proto se např. země jako Dánsko, Island, Švédsko, Norsko, Kanada, USA nebo Itálie vydali cestou elektronického měření rádií, zatímco Velká Británie, Polsko, Francie, nebo Španělsko zůstali u telefonických, internetových či face-to-face deklarací. Výhodou elektronického měření oproti deklaracím je, že se jedná o nejpřesnější metodu záznamu poslechu nezávislou na paměťové stopě, poskytuje možnost zcela pasivního respondenta nezatěžujícího systému, měření poslechovosti po vteřinách, nebo dostupnost výstupů na denní bázi. Deklarativní varianta je naproti tomu nákladově únosná, poskytuje vyšší statistickou spolehlivost dat i pro menší média, spolehlivou kontrolu dotazování i výběru respondentů a snadno kombinuje různé metody sběru dat.
Výzkumná agentura MEDIAN disponuje elektronickým crossmediálním projektem adMeter, který umožňuje s využitím technologie audiomatchingu a aplikace v mobilních zařízení panelistů projektu a software v jejich desktopových zařízeních s přístupem na internet měřit expozici médiím v crossmediální perspektivě. Příspěvek se soustředí na demonstraci metodických rozdílů a komparaci výstupů dvou dostupných crossmediálních výzkumů v České republice – dat MML-TGI jako zástupce robustního deklarativního výzkumu a projektu adMeter jako zástupce elektronického crossmediálního měření. Na konkrétních příkladech využití těchto datových zdrojů MEDIAN demonstruje, že ačkoli elektronické měření poskytuje přesnější data, nelze se při jejich využití zcela vyhnout kombinaci s deklaracemi.

Měření účinnosti kampaní nedeklarativními metodami

Vojtěch Prokeš, Jiří Boudal

Anotace
Metastudie ukazují, že klasická deklarativní metoda dotazování je velmi nespolehlivá zejména tam, kde mají respondenti odhadovat nebo analyzovat své vlastní rozhodování. Tedy přesně to, co nás obvykle zajímá v komerčních výzkumech: zda a proč si něco koupím? Jakou roli v tom má konkrétní značka? Posílil vliv této značky díky kampani?
Společnost Behavio se zabývá inovativním využitím nedeklarativních metod (např. choice-base conjoint analysis) při měření kampaní a dalších oblastech marketingového výzkumu, ale také třeba při participativním rozhodování samospráv. V příspěvku představíme naše zkušenosti z měření účinnosti kampaní nedeklarativní metodou.

Vliv zásahu mediálními obsahy na postoje publika

Lea Michalová, Josef Fišer , Daniel Prokop

Anotace
V historii mediálního výzkumu lze identifikovat minimálně tři hlavní teorie vysvětlující souvislost mezi mediálními obsahy a postoji jejich konzumentů (vliv médií, vliv publika, vliv selekce média). Rozlišit mezi nimi klasickými výzkumnými technikami je obtížné, protože deklarace respondentů nepopisují skutečné vystavení obsahům (exposure), ale jeho zapamatování, které je samo ovlivněno vztahem k tématu, k médiu, apod.
V naší prezentaci představíme analýzu dat z projektu adMeter (provozováno společností MEDIAN), která se snaží tento problém překonat využitím přímého elektronického měření konzumace TV, rozhlasu a internetu na panelu respondentů (N=1000) v kombinaci s deklarativním dotazováním panelistů zaměřeným na jejich postoje.
Úvod > B10 Trendy a novinky v sociologické metodologii II.