A10 Sociologie práce a zdraví

Garant panelu:

3. 2. 15:10


Mizí z Evropy dobrá práce? K proměnám evropských pracovních trhů vlivem vzdělanostní expanze a nástupu Průmyslu 4.0

Tomáš Doseděl

Anotace

Evropské pracovní trhy ovlivňují v posledních letech tři zásadní trendy – přesun nekvalifikované práce nejprve do nových členských států Evropské unie a poté mimo Evropu, masivní expanze vysokoškolského vzdělání ve většině evropských zemí, a finanční krize. Nyní se k nim přidává zavádění Průmyslu 4.0, na které lze pohlížet mimo jiné i jako na pokus o návrat sektoru výroby zpět do Evropy. Vlivem automatizace a robotizace výrobních procesů ovšem dochází k výraznému snížení množství pracovních pozic vhodných pro nekvalifikované zaměstnance. Exkluze méně kvalifikovaných je součástí velkého modernizačního procesu započatého již v 19. století průmyslovou revolucí. Zaváděním technologií dochází k postupnému zvyšování nároků na kvalifikaci pracovní síly. Podle teorie technologické změny upřednostňují zaměstnavatelé zaměstnance s vyšším vzděláním, kteří jsou schopni obsluhovat pokročilé stroje a výpočetní techniku. Lidé bez vzdělání nebo s nízkým stupněm vzdělání jsou kvůli zavádění nových technologií z pracovního trhu postupně exkludováni. Daniel Oesch ale v knize Ocupatioal Change in Europe formuluje alternativní polarizační hypotézu, podle které se nekvalifikovaní pracovníci ze sektoru výroby přesouvají do rychle rostoucího sektoru služeb. Exkludováni jsou lidé vykonávající rutinní práci, která je snadno nahraditelná stroji. Před změnami pracovního trhu ale nejsou ochráněni ani vysoce kvalifikovaní zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním. Dochází totiž k prekarizaci jejich zaměstnání; proměně směrem k vyšší flexibilitě, ale nižší jistotě.
Hlavní výzkumná otázka „Mizí z Evropy pořádná práce?“ se rozpadá na řadu dílčích výzkumných otázek, které lze rozdělit do tří tematických okruhů: Jak se proměňuje struktura pracovních trhů v evropských zemích? (Dochází skutečně k přesunu výrobního sektoru do nových členských zemí EU a následně mimo Evropu? Dochází v evropských zemích k posílení sektoru služeb na úkor sektorů výroby a zemědělství?) Co se stává s nekvalifikovanými zaměstnanci? (Zůstávají vyloučeni mimo trh práce, nebo nacházejí zaměstnání v sektoru služeb?) Dochází k prekarizaci práce? (Pracují lidé častěji formou agenturního zaměstnání? Mají častěji smlouvu na dobu určitou? Jsou nuceni pracovat mimo obvyklou pracovní dobu, např. v noci či o víkendu?)
K zodpovězení výzkumných otázek provádím sekundární analýzu dat z celoevropského šetření European Union Labour Force Survey, ve kterém jsou proměnné popisující prekarizaci práce k dispozici od roku 2002. Deskriptivní analýzy a odhady regresních modelů ukazují, že skutečně dochází k vyprazdňování dělnických profesí, rozvoji sektoru služeb i prekarizaci práce. Prekarizaci silně ovlivňuje stupeň vzdělání (čím vyšší vzdělání, tím je zaměstnání více prekarizováno) i pohlaví (ženy zastávají prekarizované zaměstnání častěji než muži). Docházím tak k závěru, že dobrá práce tak překvapivě z Evropy mizí nejen pro zaměstnance s nízkou kvalifikací, ale také pro absolventy vysokých škol.

Migrace za zdravím: Reprodukční turistika osvobozující a omezující

Lenka Slepičková

Anotace

Česká republika je pro vyspělou medicínskou infrastrukturu, benevolentní pravidla pro provádění asistované reprodukce a její relativně nízkou cenu jednou z nejvýznamnějších evropských destinací tzv. reprodukční turistiky vedle Španělska, Belgie a Kypru. Neplodné páry z Německa, Itálie, Izraele či Spojených států jezdí do České republiky na organizované několikatýdenní
pobyty, během nichž absolvují procedury, které v jejich zemích nejsou povoleny, nebo jsou tam podstatně finančně nákladnější (Whittaker,
Speier 2010). Pro zahraniční páry je kromě možnosti zkombinovat léčebný pobyt s výlety na turisticky atraktivní místa ve střední Evropě přitažlivá především dobrá dostupnost anonymních dárkyň vajíček světlé pleti. Jedná se často o studentky, které jsou k dárcovství motivovány finanční kompenzací ve výši několika set dolarů.  Rozmach turistiky spojené s léčbou neplodnosti, který je evidován v Národním registru asistované reprodukce  vyvolává pochybnosti o smyslu regulací asistované reprodukce
na úrovni jednotlivých států, ale také diskuzi o komodifikaci reprodukce
a její stratifikaci, neboť možnosti cestovat za léčbou a využívat zdravotnický
systém a pohlavní buňky dárců z méně bohatých zemí mají jen
určité příjmové vrstvy společnosti. Obecněji se v souvislosti s Českou republikou hovoří také o tzv. „zdravotní turistice“, neboť zahraniční
pacienti vyhledávají české zdravotnictví také kvůli zubním zákrokům, estetické plastické chirurgii i lázeňské
léčbě, či, zůstaneme-li v oblasti reprodukce, kvůli umělému přerušené těhotenství.  Cílem příspěvku je popsat fenomén reprodukční turistiky, zaměřené na léčbu neplodnosti na základě dosavadních teoretických i empirických zdrojů a popsat jej skrze koncepty, jako je biologické občanství nebo morální ekonomie medicíny. Příspěvek také ukáže, že tento fenomén umožňuje nově pohlédnout na české zdravotnictví, a to neobvyklou optikou zahraničních pacientů.

Zdravotní gramotnost u vybraných skupin obyvatelstva Jihočeského kraje

Sylva Bártlová, Lenka Šedová

Anotace

Zdravotní gramotnost je výrazným činitelem, který se podílí na kvalitě zdraví. Je zřejmé, že se liší potřeby zdravotní gramotnosti v jednotlivých sociálních skupinách, odvíjí se od vzdělanosti cílových skupin, sociální pozice, životního stylu a životních podmínek. V nabídce a realizaci zdravotní gramotnosti by neměl být nikdo znevýhodněn. To znamená, že zdravotní gramotnost nemůže být unifikovaná, ale musí být diferencovaná podle potřeb cílových skupin. Mezi ohrožené skupiny obyvatel ČR, které bojují s omezenou zdravotní gramotností, patří zejména starší lidé, etnické menšiny, přistěhovalci (imigranti), lidé s nižší úrovní vzdělání a děti. Zdravotní gramotnost je ovlivněna kulturními odlišnostmi, komunikačními styly, ale i styly učení. Tyto faktory mají velice úzký vztah ke komunikaci, pochopení a reagování na informace o zdraví a zdravotním stavu. American Medical Association uvádí, že špatná zdravotní gramotnost je silnější prediktor zdraví člověka než věk, příjem, postavení v zaměstnání, úroveň vzdělání a rasa.
První systematická studie zaměřena na problematiku zdravotní gramotnosti v Evropě, jejíž výsledky byly zveřejněny v roce 2014, byla realizována v osmi zemích Evropské unie (Rakouska, Bulharska, Německa, Řecka, Španělska, Irska, Nizozemska a Polska). Tato studie se opírala o operacionalizaci sofistikovaného modelu zdravotní gramotnosti, zveřejněného v publikaci WHO „Health Literacy. The Solid Facts“z roku 2013.
Cílem našeho výzkumu je popsat úroveň zdravotní gramotnosti ve vybraných skupinách obyvatelstva Jihočeského kraje. Šetření je realizováno za využití kvalitativně-kvantitativních technik. Kvalitativní fáze je realizována za pomoci využití hloubkových rozhovorů s vybraným počtem respondentů jednotlivých skupin v Jihočeském kraji. Počet oslovených respondentů je dán teoretickou saturací získaných dat.
Kvantitativní šetření je zaměřeno na zjištění a popis stavu zdravotním gramotnosti ve vybraných sociálních skupinách. Ke sběru dat je využito techniky standardizovaných dotazníků (řízených rozhovorů). Validita otázek řízených rozhovorů je ověřena pilotáží. Výzkumné šetření je realizováno formou kvantitativního šetření na základě sociologického výzkumu, a to u 1 800 respondentů, technikou řízených rozhovorů. Výzkum je realizován na výběrovém vzorku 300 dětí, 300 občanů v produktivním věku, 300 seniorů, 300 občanů pod hranicí chudoby, 300 Romů a 300 zdravotníků pracujících (sestry a lékaři) v primární zdravotní péči.
Výstupem tohoto projektu je zhodnocení prediktorů zdravotní gramotnosti ve vybraných skupinách obyvatelstva.
Tento výzkum je podpořen účelově vázanými prostředky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pro rozvoj vědy a výzkumu, číslo: ZGO2016_001 .

Sociolog jako rádce manažera

Mgr. Dana Mudd, PhD.

Anotace

Příspěvek představí konkrétní momenty z organizační praxe, kdy aplikovaná sociologie přináší obohacení manažerské práce a manažerského rozhodování. Na příkladech využití sociologických metod při poradenských projektech v organizacích výrobního i nevýrobního charakteru budeme demonstrovat přínosy sociologie pro rozhodování o složení manažerských a zaměstnaneckých skupin, pro aktivity vedoucí ke zlepšování komunikačních toků, sociálního klimatu a připravenosti organizace na změny. Příspěvek se bude rovněž zabývat možnými úskalími, na která využití sociologických metod v organizaci naráží.

Úvod > A10 Sociologie práce a zdraví