D9 Co zajímá českou sociologii náboženství? A koho zajímá ona?

Garant panelu: PhDr. Roman Vido, Ph.D.

3. 2. 13:30


Role teorie v sociologickém studiu sekularizace české společnosti

Roman Vido

Anotace

Oslabování společenského významu náboženství, obvykle označované pojmem sekularizace, patří k jedněm z klíčových témat novodobé české sociologie náboženství. V uplynulých letech jsme mohli narazit na řadu časopiseckých i knižních publikací, které se nízkou míru (tradiční/institucionalizované) religiozity v současné české společnosti snažily popsat, analyzovat a vysvětlit. V rámci této své snahy se nechávaly inspirovat některými důležitými teoriemi a teoretickými koncepty západní sociologie náboženství. Tento příspěvek si klade za cíl nabídnout reflexi způsobů, jakými byla sociologická teorie při analýzách současné české religiozity (ne)využívána. Opírat se přitom bude primárně o typologii významů pojmu teorie, kterou předložil Gabriel Abend (2008). Předmětem dané reflexe budou tři vybrané monografie, které se sledované problematice v nedávné době věnovaly (jedná se o práce Davida Václavíka, Zdeňka R. Nešpora a Dany Hamplové). Vedlejší ambicí příspěvku je krátké posouzení oprávněnosti kritik, které poukazují na nedostatečné, neadekvátní či matoucí zapojování teorie v současných sociologických výzkumech (nejen) náboženství. Na pozadí dílčí problematiky studia náboženství a sekularizace v českém prostředí tak bude tematizována širší a zásadnější otázka po statusu a roli teorie v současné sociologii a s ní související problém společenské prestiže sociologie jako vědecké disciplíny.

Sociologické teorie náboženství – potenciál průniků?

Dušan Lužný

Anotace

Příspěvek se zaměřuje na tři dominantní sociologické teorie náboženství – teorii sekularizace, teorii racionální volby a koncept náboženské paměti. Tyto teorie, zvláště teorie sekularizace a teorie racionální volby, bývají chápány jako zcela neslučitelné. Prezentace představí základní principy, východiska a teze těchto teorií a pokusí se identifikovat místo možných průniků či oblastí, v nichž tyto teorie mohou být společně využity při analýze sociální dimenze náboženství. Využity při tom budou poznatky kognitivních věd, které doposud sociologie přehlížela.

Zabudnutá metodológia v sociológii náboženstva, alebo nekritická práca so sociologickými dátami

Miroslav Tížik, PhD.

Anotace

Nie len v českej sociológii náboženstva sa pracuje s veľkým množstvom výsledkov výskumov a prieskumov verejnej mienky. Reprezentatívne výskumy a medzinárodné výskumné programy EVS, ISSP, ESS ponúkajú množstvo výsledkov, aj longitudinálnych a medzinárodne komparovateľných. Pri práci s výsledkami výskumov typu survey je však veľmi zriedkavé aj kritické a metodologicky rigorózne reflektovanie metodiky zberu dát a výsledky sú zvyčajne preberané nekriticky ako fakt. Zároveň aj využívanie štandardných nástrojov merania religiozity smeruje nie k prehlbovaniu poznania o jej súčasných podobách, ale k reprodukcii a zosamozrejmovaniu tradičných či skôr laických predstáv a definícií o tom, čo je náboženstvo. V príspevku bude položený dôraz na prezentáciu niektorých problémov pri komparácii výsledkov výskumov a niekoľkých možností komplexnejšieho merania religiozity v reprezentatívnych výskumoch typu survey.

Proměny náboženské paměti na Tachovsku

Jan Váně

Anotace

Cílem příspěvku je představit výsledky kvalitativního šetření, které probíhalo na Tachovsku v rámci výzkumného záměru „Kontinuita a diskontinuity náboženské paměti v České republice“.  Sběr dat se opírá o entografický přístup, dále je korigován na základě dat a poznatků získaných během kvantitativního šetření, které se týkalo celé republiky. Výchozí výzkumnou otázkou je, jak funguje přenos náboženské paměti mezi generacemi.

Úvod > D9 Co zajímá českou sociologii náboženství? A koho zajímá ona?