D8 Sociologie města

Garant panelu: Mgr. Slavomíra Ferenčuhová, Ph.D., Mgr. Lucie Galčanová, Ph.D., Mgr. Barbora Vacková, Ph.D.

3. 2. 11:00


Internet a radnice: Míjení či propojení?

Jan Sládek

Anotace

Příspěvek patří do žánru propojování technologií a rozvoje lokalit. Jeho cílem je ukázat dopad rozšíření internetu na lokální agendu. Příspěvek je metodologicky opřen o dva přístupy.
Prvním jsou výstupy z autorem desginovaného reprezentativního dotazníkového šetření (2014, reprezentativní pro ČR) v rámci výzkumu World Internet Project. Druhým jsou případové studie používání internetu při organizaci lokálního vládnutí (governance). Kvantitativní data se zaměřují na (1) obecné politické užívání Internetu; (2) jeho užívání v místních zálěžitost (získávání informací, kontaktování politiků/úředníků aj.) a (3) reflexi toho, jak sami uživatelé vidí roli internetu ve svém životě – s ohledem na lokalitu, ve které žijí. Dvě případové studie pak ukazují konkrétněji problematiku implementace ICT řešení v participativních projektech měst.
Z hlediska sociologie města tak příspěvek pomáhá odpovědět na otázku po vztahu mezi moderními technologiemi a vládnutím, tak jak ji kladou například Manuel Castells či Barry Wellman, anebo kritičtěji jako třeba Hindman či zástupci kritické teorie internetu (Fuchs). Závěry analýz jsou spíše na straně těch teorií, které kriticky vidí limity dopadů technologií na politické a sociální změny.
Má-li tato konference propojovat, pak tento příspěvek propojuje teoretickou reflexi dopadů techologií na (lokální) demokracii s jejich praktickým užíváním a tím, jak to hodnotí sami uživatelé, tedy občané.

Zbrojovka: čierna diera v centre Brna alebo unikátna mozaika významov? Urbánna etnografia vzťahu k bývalej továrni na zbrane

Ivana Rapošová

Anotace

Tematizáciu vzťahu sociálneho aktéra k priestoru a miestu je možné z perspektívy urbánnej sociológie považovať za kľúčovú oblasť záujmu. Na základe etnografického výskumu bývalej továrne Zbrojovky Brno príspevok rozpracováva koncept vzťahu k miestu (place attachment) a ukazuje, že miesta netvoria len „javisko“ sociálnych interakcií, ale v dialektickom procese pripisovania významov sa priamo podieľajú na formovaní jednania sociálnych aktérov. Príspevok predstavuje Zbrojovku ako trojicu reprezentácií – sociálnu, materiálnu a symbolickú – a pomocou konceptov interakčnej minulosti a interakčného potenciálu (Milligan 1998) ukazuje, ako špecifické významy pripisované jednotlivých reprezentáciám miesta formujú očakávania aktérov pôsobiacich v priestore a následne ich sociálne jednanie. Koncept vzťahu k miestu tak prispieva k lepšiemu uchopeniu priestorovej ukotvenosti sociálnych aktérov a prináša lepšie porozumenie ich sociálnych, priestorových i symbolických interakcií.

Sociologie českého sídliště: nuda, nuda, šeď, šeď

Jana Kočková

Anotace

Příspěvek vypráví příběh o vývoji sociologického zkoumání českých post-socialistických panelových sídlišť v rámci sociologie města. Cílem příspěvku je vytvořit přehled dostupných výzkumů od samotného vzniku sídlišť až po současnost a odkrýt dobové tendence v přístupech ke zkoumání tohoto fenoménu a zájmu sociologů věnovat mu. Autorka příspěvku vnímá na základě literatury české sídliště jako obřího, nemotorného, stárnoucího a hloupého bratra vnitřního města, který budil zvědavost akademiků v době svého vzniku. V 80. a 90. letech se stal terčem ostré kritiky pro svoje zjevné nedostatky a byl odsouzen k zániku. Výzkumy, které se mu věnovaly, se nedokázaly odprosit od společensky vnímaných klišé a stereotypů, které se s obrem váží. Na začátku nového tisíciletí se ukázalo, že obr sám od sebe nezanikne a neprodukuje zásadní společenské problémy a zájem sociologů o něj poklesl. Většina výzkumů z této doby se věnuje pouze několika aspektům života na sídlišti, často spíše z pohledu sociální geografie a většinou se týká pouze sídlišť Prahy. V dnešní době se ale zájem akademiků i laiků o sídliště vrací. A co nám nové výzkumy říkají?

Proměny příměstského venkova a venkovské každodennosti

Helena Kubátová

Anotace

Cílem příspěvku je prezentovat metodologii a výsledky kvalitativního výzkumu proměn moravsko-slezského příměstského venkova a každodennosti jeho obyvatel od konce druhé světové války po současnost. V první části příspěvku budu reflektovat použitou metodu zakotvené teorie, emický přístup, fenomenologická východiska výzkumu včetně tvorby pojmu každodennost a teoretický výběr případů. Svůj výzkum jsem prováděla ve slezském mikroregionu Hlučínsko a v hanáckém mikroregionu Království. Zvláštní pozornost proto budu věnovat charakteristikám jejich venkovskosti a možnostem i limitům zobecnění výsledků pro vytvoření zakotvené teorie. Ve druhé části příspěvku představím zakotvenou teorii proměn příměstského venkova a venkovské každodennosti. Její centrální kategorií je vzorec získávání obživy, který významně ovlivňuje proměnu venkova a vzorec domácího života včetně jeho hmotného rámce. Tento model je zasazen do dvou klíčových kontextů – historického a sociologického. Historický kontext je zaměřen na vybrané historické události od konce druhé světové války do současnosti. Sociologický kontext sleduje proměnu vzorce získávání obživy a domácího života první industriální modernity ve vzorec získávání obživy a domácího života modernity druhé, postindustriální. Příspěvek neodpovídá na otázku, jaká je budoucnost venkova, ale prostřednictvím analýzy banální každodennosti a jejích proměn ukazuje cestu, kterou příměstský venkov prošel od konce druhé světové války do současnosti. Vymezuje každodennost jako svět praxe a klíčovou realitu životního světa, jako prostor praktik, strategií, interpretací a sociálních interakcí, které lidé používají při získávání obživy a v domácím životě, čímž každodennost nejen reprodukují, ale i mění.

Úvod > D8 Sociologie města