B8 Analýza sociálních sítí v českém prostředí

Garant panelu: Tomáš Diviák

3. 2. 11:00


Struktura diskuze na zpravodajském serveru

Matouš Pilnáček

Anotace

Příspěvek se věnuje popisu síťové komunikační struktury veřejné internetové diskuze během nástupu uprchlické krize. Data jsou získána z komentářů zpráv na zpravodajském serveru iDNES.cz. Vazby mezi jednotlivými diskutujícími představují pozitivní hodnocení komentářů. Diskuze je sledována v průběhu části roku 2015 se zaměřením na zahraniční politiku. Dané období bylo charakterizováno nástupem tématu uprchlické krize a ústupem debaty o konfliktu na Ukrajině. Příspěvek se bude věnovat stabilitě charakteristik sítě na individuální, skupinové a celkové úrovni. Základním empirickým zjištěním je, že navzdory velké fluktuaci diskutujících, struktury komunikace zůstávají v průběhu času stabilní.  Na závěr budou diskutovány rezervy zvolené metodologie a možnosti rozšíření.

Mediální diskurz klimatických změn v ČR: analýza sémantických sítí

Petr Ocelík, Lukáš Lehotský

Anotace

Česká republika zůstává, navzdory odklonu od energeticky náročného průmyslu, závislá na fosilních palivech. Významný podíl "klima skeptiků" na úrovni politických elit i obecné veřejnosti pak dále ztěžuje tranzici směrem k nízkouhlíkové ekonomice. Prezentovaný výzkum předpokládá, že analýzu politik ochrany klimatu nelze omezit na formálně definované politické arény, ale je nutné reflektovat, mj., i diskursivní rovinu. V rovině diskursu/ů jsou utvářeny a prosazovány konkurenční interpretace tohoto tématu. Masmédia pak vytvářejí prostor, v němž se tyto "diskursivní zápasy" odehrávají. Výzkum se tak zaměřuje na mediální obrazy formované čtyřmi deníky: Hospodářskými novinami, Lidovými novinami, Mladou frontu a Právem, v období let 1997-2016. Výzkum je metodologicky ukotven prostřednictvím rámce analýzy sémantických sítí, který umožňuje zachytit hlavní témata diskursu/ů a popsat jejich strukturální vlastnosti, jako jsou soudržnost či polarizace diskursu. Pro tyto účely bude využita metoda tematického modelování a standardní explorační techniky (jako mnohorozměrné škálování nebo analýza strukturálních rolí). Cílem výzkumu je ukázat, jakými způsoby byl problém klimatických změn tematizován a jak se tyto tematizace vyvíjely v čase.

Pavučiny zločinu: Analýza sociálních sítí a organizovaný zločin

Tomáš Diviák

Anotace

V poslední době se v kriminologii a sociologii zločinu často skloňuje pojem síť coby metafora pro nový způsob, jakým je uspořádán organizovaný zločin. Ve svém příspěvku stavím v kontrastu k tomuto užití pojmu síť pojetí sítě jako přesně definovaného analytického konceptu v rámci analýzy sociálních sítí (SNA). Představuji teoretickou diskuzi o flexibilním řádu jako emergentím procesu samoorganizace sociálních struktur. Na tomto teoretickém pozadí představuji oblast tzv. skrytých sítí, tedy sítí, v nichž se aktéři snaží své aktivity skrývat před vnějšími pozorovateli. Sítě organizovaného zločinu od překupnictví, přes mafie až po teroristické skupiny či gangy jsou některými z příkladů skrytých sítí. Dále se zabývám třemi největšími výzvami, které provází aplikaci SNA na tuto problematiku – dostupnost vhodných metod a problém jejich konceptuální složitost, adaptace a operacionalizace kriminologických teorií v síťových intencích a v neposlední řadě dostupnost a reliabilita dat vhodných k analýze. V závěru stručně nastíním nejvýznamnější poznatky vygenerované výzkumem na poli skrytých sítí, kterými jsou např. význam důvěry a předcházejících vazeb pro formaci zločinných sítí, identifikace klíčových aktérů a koncept strategického umísťování, role a úkoly v rámci skrytých sítí a konečně také způsoby narušování těchto sítí.

Vzestup a pád analýzy sociálních sítí (…v sociální antropologii)

Laco Toušek

Anotace

V roce 1978 napsal antropolog a nestor analýzy sociálních sítí Alvin W. Wolfe do prvního čísla časopisu Social Networks, který dodnes zůstává „výkladní skříní“ tohoto interdisciplinárního přístupu, článek s názvem „The Rise of Network Thinking in Anthropology“. Jakkoli lze (sociální) antropologii považovat za disciplínu, v rámci které analýza sociálních sítí „vznikla“, tak dnes, skoro po třiceti letech, by název obdobného textu mohl znít „The Rise and Fall of Network Thinking in Anthropology”. V našem příspěvku se zabýváme epistemologickými a metodologickými důvody, proč v (sociální) antropologii nenalezla analýza sociálních sítí širší uplatnění a dominují v ní jiné obory. Vycházíme přitom z vlastní zkušenosti s analýzou egocentrických sítí „Romů“ a lidí bez domova, stejně tak obsahové analýzy článků publikovaných v časopise Social Networks.

Úvod > B8 Analýza sociálních sítí v českém prostředí