B3 Maskulinity v českém kontextu

Garant panelu: Mgr. Nina Fárová

2. 2. 9:00


Maskulinity a moc

Mogr. Ing. Tomáš Pavlas

Anotace

Cílem příspěvku je prozkoumat a diskutovat, jak muži konstruují svou mužskou identitu. Resp. jak by ji mohli, resp. jak by ji měli konstruovat, aby nebyla v rozporu s demokratizačním požadavkem po rovném postavení mužů a žen ve společnosti.  Příspěvek mapuje vztahy mužů k problému rovného postavení žen a mužů ve společnosti a vychází z předpokladu, že téma moci je pro porozumění konstrukci maskulinit zásadní. Zmapujeme různé proudy mužského hnutí ze světa a jejich ekvivalenty z ČR. Budeme kriticky reflektovat jejich: 1) cíle, témata a teoretická východiska, 2) vzájemné vztahy, 3) vztahy k různým směrům feminismu. Budeme diskutovat, do jaké míry jde především o reakce na feminismus a do jaké o snahu reprezentovat specifické mužské zkušenosti či témata. Důraz bude také kladen na reflexi českého kontextu, tj. hlavně na otázku, nakolik, jak a proč nás ovlivňují představy o mužství z období státního socialismu. Obecněji příspěvek představení rámec nově se ustavujícího oboru kritických mužských studií včetně teoretického ukotvení (sociální konstruktivismus).

Moc a bezmoc českých mužů

Iva Šmídová

Anotace
Primáři českých porodnic zosobňují představy hegemonického mužství. Přesto mnozí o své zkušenosti vypovídají jako o bezmoci v soukolí mašinerie nebo líčí beznaděj při hledání svých nástupců, a to navzdory svému vedoucímu postavení v prestižní profesi s vysokým sociálním statusem. V prezentaci založené na datech z konkrétního výzkumu z prostředí českých porodnic (2011 – 2014) se zaměřím na mechanismy reprodukce i změny mocenských vztahů v lékařské profesi a na genderové vztahy a stereotypy, které se stávajícím stavem souvisejí. Půjde konkrétně jednak o ne/konformitu k přístupům tzv. lege artis, jednak o každodennost ve formální organizaci (nemocnici), která však funguje podle autority a naturelu jejích primářů.
Cílem příspěvku je nabídnout analytická vodítka k pochopení paradoxu, kdy se žitá zkušenost mužské moci nemusí nutně zakoušet jako individuálně uspokojující životní zkušenost (Connell a Messerschmidt 2005). Analýza konkrétního výzkumu otevírá příležitosti k obecnějším úvahám o změnách genderového řádu, udržování statu quo a setrvačnosti jednání, organizační struktury (dělby práce) nebo symbolického řádu (Harding 1987).
Reference:
Connell, R. W. and James W. Messerschmidt. 2005. Hegemonic Masculinity: Rethinking the Concept, Gender & Society, 19(6), 829–59.
Harding, Sandra. 1987. The Science Question in Feminism, New York: Cornell University Press, 3rd print.

„Je třeba si je hýčkat“ – Muži ve feminizovaných odvětvích

Mgr. Nina Fárová

Anotace

Dynamika genderově výrazně nevyvážených pracovních kolektivů je vždy specifická – ať už se jedná o ženy v maskulinizovaných zaměstnáních nebo o muže v zaměstnáních feminizovaných. Rozhodně však není stejná. Teorie tokenismu, se kterou již v roce 1977 přišla Rosabeth Moss Kanter, upozorňuje na výjimečné postavení tokenů (tedy těch, kteří jsou minoritou v majoritě), které jim přináší několik výhod i nevýhod v daném pracovním prostředí. Zatímco však ženy čelí v typicky mužských odvětvích spíše podceňování a nepřátelství a svou pozici si musí vybojovat, muži v ženských odvětvích jsou přijímáni s nadšením a očekáváním změny. Například v prostředí feminizovaného primárního školství, ze kterého tento příspěvek vychází, panuje představa, že muži přinášejí do ženského pracovního kolektivu něco jedinečného a výjimečného, tedy že jejich maskulinita může vyléčit všechny neduhy tohoto feminizovaného prostředí. Toto uvažování je rámováno nativními kategoriemi jako „mužský styl“ či „mužský vzor“, které se opírají o velmi tradiční rozlišování mezi proti sobě stojící maskulinitou a femininitou. Příspěvek vychází z kvalitativního výzkumu prováděného v mateřských a základních školách.

Věda jako mužský projekt? Reflexe rozhovorů s chemiky a chemičkami

Blanka Nyklová, Ph.D.

Anotace

Gender představuje důležitou kategorii studií vědy, která je v tomto smyslu představována a přijímána v českém prostředí primárně díky mnohaleté práci oddělení NKC – Gender a věda (dříve NKC – ženy a věda) Sociologického stavu AV ČR. V rámci výzkumných činností a aktivit směřujících k prosazení větší rovnosti v české vědě s důrazem na přírodovědné a technické obory se coby členka daného oddělení účastním projektu Trigger (http://triggerproject.eu/), jehož cílem je přispět k větší genderové rovnosti v rámci zúčastněných institucí z partnerských zemí (za ČR se jedná o VŠCHT). Doposud na VŠCHT proběhlo dvacet polostrukturovaných rozhovorů se ženami a osm s muži, jež se zaměřují na nejrůznější aspekty vědeckého i osobního života (Víznerová, Nyklová 2016). V příspěvku se zaměřím na analýzu těchto rozhovorů s cílem zjistit, zda a nakolik je věda ve výpovědích vědců a vědkyň pojímána jako mužský či maskulinizovaný projekt. Otázky, na které se ve svém příspěvku zaměřím, jsou: Vnímají vědci a vědkyně vědu – a specificky chemii – jako genderovanou? Pokud ano, jak se to v jejich výpovědích projevuje? Jak definují vědu? Existuje vztah mezi jejich názory na role žen a mužů ve společnosti (a vědě) a tím, zda sami sebe vnímají jako vědce a vědkyně? Analýza přitom naznačuje, že vědu jako maskulinizovaný projekt vnímají vědci i vědkyně, přičemž tento „fakt“ ovlivňuje jejich vědecké dráhy různými způsoby v závislosti na tom, jakou maskulinitu/femininitu performují.

Pracovní dráhy mladých českých vědkyň

Marta Vohlídalová

Anotace
Přestože v ČR ženy dominují mezi vysokoškolskými studenty a pomalu se vyrovnává také jejich zastoupení mezi doktorandy, na jejich postavení ve vědě se to zatím příliš neprojevuje. O roku 2001, kdy se v ČR tento indikátor sleduje, ženy dlouhodobě představují pouze mezi 27 % – 28 % všech výzkumníků. Pokud už se ženy k akademické profesi dostanou, jen málu z nich se podaří dostat se na vyšší akademické pozice docentek a profesorek. Zcela tristní je pak postavení žen ve vedoucích pozicích VaV v ČR (EC 2013). V kontextu podmínek vědeckého úspěchu a budování kariéry ve vědě se přitom tradičně setkáváme s důvěrou ve férovost a meritokratické fungování celého systému (Linková; v tisku). Koncept vědecké excellence, se kterým je budování úspěšné kariéry ve vědě úzce svázáno, spočívá na indikátorech, jako je publikační výkon, peer review, zahraniční mobilita aj., které jsou běžně nahlíženy jako objektivní, neproblematické a ničím nezatížené (van den Brink, Benschop 2011). Kritické studie však ukazují, že realita je odlišná a že pravidla kariérního růstu ve vědě a kritéria toho, co a kdo je nebo není excelentní, implikují řadu nerovností, ať už genderových, rasových nebo např. třídních (van den Brink & Benschop, 2011; Linková; v tisku). Ve svém příspěvku se zaměřím na zdroje genderových nerovností, které patří v českém kontextu k těm nejviditelnějším. Sleduji, jakým způsobem se odvíjejí rané ženské pracovní dráhy ve vědě, a jaké mechanismy, faktory a bariéry do vývoje raných ženských akademických kariér vstupují. Právě rané kariérní stádium je totiž pro zastoupení žen ve vědě klíčové, protože v něm dochází k zásadnímu odlivu ženských talentů. Formou opakovaných rozhovorů provedených s cca sedmiletým rozestupem sleduji vzorek 14 nadějných a talentovaných akademiček a výzkumnic a to, jak se jejich kariéry vyvíjely v čase. Kvalitativní analýza ukázala, že zatímco v době prvního rozhovoru měly tyto vědkyně velice slibně započatou kariéru a za sebou řadu vědeckých úspěchů, v době druhého interview byly jejich pracovní dráhy značně rozrůzněné. Vzestupnou kariérní dráhu ústící v rychlý kariérní růst, který by implikoval stav jejich kariéry v době prvního interview, bylo přitom možné identifikovat pouze u minima z nich. Mnohem častěji bylo možné jejich pracovní dráhy charakterizovat jako pozastavené, u řady byl patrný určitý regres v jejich akademické kariéře a některé ženy se navzdory slibně započaté kariéře dokonce rozhodly z akademické vědy odejít. Silnou determinantou, která směřovala jejich kariéru, byla jejich rodinná dráha –  konkrétně pak události, jako je narození dětí, rozvod nebo umírání rodičů. Všechny tyto události zasáhly zásadním způsobem do jejich individuálních voleb spojených se směrováním pracovní dráhy.
Literatura:
European Commission. (2013). She Figures 2012. Luxembourg: Publications Office of the European Union. Available at http://ec.europa.eu/research/science-society/document_library/pdf_06/she-figures-2012_en.pdf.
Linková, M. (v tisku) "Excellence and its others: gendered notions of what it takes to succeed in science". In Vohlídalová, M., Linková, M. Gender and Neoliberalism in Czech Academia.Praha: SLON.
van den Brink, M., & Benschop, Y. (2011). Gender practices in the construction of academic excellence: Sheep with five legs. Organization, 19(4), 507–524.
Úvod > B3 Maskulinity v českém kontextu