V rámci svého příspěvku bych nejprve ráda představila životní styl mladých Čechů v porovnání s obecnou populací: jaká jsou jejich specifika rozložení potřeb od života a v hodnotových prioritách, a jak se to promítá do mladého pojetí úspěchu, statusu a aspirací.
Mimo jiné bych tak například poukázala na to, jak je mladé vnímání statusu méně zaměřeno na hmotné věci a mocenské struktury, ale více reflektuje individualismus, osobnostní charakter úspěšného člověka a jeho "bohatství" v podobě zážitků, vzdělání a určitého charismatu.
Dále ukážu, jak tento hodnotový kontext doplněný o specifika jejich přístupu k mediím a k informacím obecně, ovlivňuje i to, jaké sociálně-politické události považují za důležitější než ostatní generace.
Tento kontext, kterému by se věnovala první část mé prezentace, se promítá i do mladého přístupu k občanské angažovanosti a do motivací k politickému aktivismu, čímž se tematicky přesouvám do více akademické části mé práce ohledně výzkumu mladé české generace, kterým se zabývám v rámci mé dizertace.
V závěru své prezentace bych tak ráda představila specifika mladé občanské angažovanosti, na které upozorňují současné zahraniční studie a která se objevují i v datech výzkumu Občanská angažovanost 2015, na jejímž sběru se agentura TNS taktéž podílela, a která mám díky tomu k dispozici i v napojení na obecná data o životním stylu jednotlivých generací z TNS výzkumu Lifestyle.
Celou prezentaci bych pak uzavřela představením mého kvalitativního přístupu ke studiu sociálně-psychologických aspektů vedoucích k dnešní mladé angažovanosti v podobě politického aktivismu. Po uvedení hlavních cílů mé dizertační práce a zvolené metodologie bych uvedla i několik prvních poznatků, hypotéz a zajímavostí, které vyplývají z několika desítek hloubkových rozhovorů s mladými českými aktivisty, které proběhly v 2. polovině roku 2016.
Z metodologického hlediska se celý příspěvek opírá o data z několika rozsáhlých kvantitativních výzkumu z let 2011,2012,2013 a 2016 vypovídající o generaci 15-26 let. V každém z uvedených roků se jedná o data ze vzorku více než 2000 respondentů vybraných jako representativní vzorek obecné populace 15-26 let na základě kvótního výběru, kde sledovanými charakteristikami jsou krom věku také pohlaví, regionální rozložení a vzdělání. Sběr dat probíhal prostřednictvím samovyplňujícího online dotazníku. Všechny tyto poznatky jsou vždy doplněny ještě o několik desítek hloubkových kvalitativních rozhovorů, ze kterých vzniklo i několik video-portrétů, jejichž ukázky bych také ráda využila v průběhu prezentace.
Data k výzkumu Občanská angažovanost 2015 pak čítají více než 3000 respondentů z obecné populace ve věku 15-65 let, taktéž vybrané prostřednictvím kvótního výběru a taktéž sbírané prostřednictvím samovyplňujícího online dotazníku.
V závěru pak využiji některé z prvních závěrů z kvalitativního výzkumu mezi politickými aktivisty, na kterých jsem se v roce 2016 podílela v rámci širšího výzkumného projektu vedeného Ondřejem Císařem: "Activism in hard times and the image of ´The other´", ve 4 oblastech ČR (Praha, Plzeň, Brno, Ústí nad Labem), vybraných tak, aby zastupovaly odlišné sociálněekonomické prostředí, ze kterého vznikají různé formy a témata politického aktivismu.
