B1 Nové pohledy na Generaci 55+

Garant panelu: Ing. Jan Tuček

1. 2. 14:50

Dimenzionalita přináležení k místu v rurálním kontextu

Lucie Vidovićová

Anotace
S tím jak člověk stárne jeho akční rádius má tendenci se zmenšovat a jeho pocit přináležitosti k místu je silnější vůči menším geografickým jednotkám. Velký podíl seniorů a seniorek tak pociťuje nejsilnější pocit přináležitosti k obci, ve které žijí. Pro řadu seniorů a seniorek v ČR je tato obec součástí rurálního, resp. mimo-urbánního prostoru. Samotný pocit přináležitosti je ale multidimenzionální koncept. Vanessa Burholt (2012) ve studii, kterou realizovala v Anglii a Walesu identifikovala tři dimenze přináležitosti k místu: „sociální“, „přiměřenost zdrojů a prostředí“ (přístup ke službám, atp.); a konečně „estetické“ faktory.
Ve studii „Stárnutí na venkově: nezodpovězené otázky environmentální gerontologie“ (podpořené projektem GA ČR16-20873S) jsme byli schopni zopakovat test vybraných indikátorů přináležitosti k místu z výše zmíněné studie mezi českými seniory (60+) v malých městech a různých typech rurálního prostředí. V příspěvku ukazujeme, jak lze koncept přináležitosti k místu využít pro sledování kvality života seniorů a seniorek ve venkovských oblastech, a poukazujeme na relativní dynamiku mezi jednotlivými dimenzemi. Zvláštní pozornost je pak věnována rozdílům v závislosti na typologii rurality a jejímu vlivu na kvalitu života v jeho pozdějších fázích.
Burholt, V. (2012). „The dimensionality of „place attachment“ for older people in rural areas of South West England and Wales.“  Environment and Planning 44: 2901-2921.

Mýty a fakta o generaci 55+

Ing. Jan Tuček

Anotace

Jací jsou senioři? Kvantitativní projekt, který zkoumá (a narušuje) panující stereotypy ve vnímání seniorů.

Výzkum potvrzuje, že ve věku 55+ existuje velká skupina lidí, kteří se chovají jinak, než by se od seniorů očekávalo. Jsou bonitní a je jich dost na to, aby se o nich začalo uvažovat jinak, minimálně ze strany marketérů. Součástí výstupů je ukázka chování seniorů na internetu.

S kůží na trh: sociální aspekty stárnutí kůže a problém anti-ageing reklamy

Michaela Honelová, Lucie Vidovićová

Anotace

V příspěvku se zaměřujeme na diskusi sociálních definic stárnutí a starého člověka jako člověka s vráskami. Aktivní, úspěšné a dobré stárnutí se staly důležitými tématy v diskusi o tom, jak disciplinovat stárnoucí tělo a aplikovat hegemonii středního věku do pozdní životních fází. Důležitou součástí těchto praktik je hnutí anti-ageingu, prezentované jako odvětví medicíny nebo kosmetického průmyslu, případně jako průnik obojího. Velká pozornost je přitom věnována stárnoucí kůži, vráskám a zachování mladistvého vzhledu, často ztotožňovaného s vlastním „Self“. Zaměření se na stárnoucí kůži a to, jak je vnímána, prezentována, zobrazována a problematizována ve veřejném (mediálním) prostoru, nám umožňuje nahlédnout problematiku anti-ageingu jako specifického přístupu ke generaci 55+ jako konzumentovi kosmetických přípravků s přesahem pro normativní definice mladistvosti, aktivity a správného životního stylu. Reklamy a narativy profesních skupiny, které zkrášlující a omlazující krémy a séra cílená na zamezení nebo potlačení viditelných znaků a projevů stárnoucí kůže prezentují, prodávají a aplikují, jsou prosycena silnou dikcí osvobození od problému stárnutí. To je v souladu s teoriemi hovořícími o „válce“ proti stárnutí. Česká mediální produkce se v tomto smyslu přibližuje výsledkům zahraničních studií mediálních obrazů žen a stárnoucí kůže, zjevně v důsledku globalizace anti-ageing trhu.
Diskuse analytických dat získaných studiem reklamních sdělení výrobců krémů proti vráskám a rozhovory s kosmetičkami je rámována v širším kontextu hledání místa stárnutí v životním cyklu. Pozornost je zároveň věnována formám distribuce expertní informační převahy a formám jejího přijetí u osob vyššího středního věku, zejména žen.
Příspěvek je součástí projektu specifického výzkumu FSS MU „Anti-ageing 2016“.

Silver Heroes očima marketingu

Anežka Příběnská, Lucie Žeková

Anotace

Proč marketing většinou zatím neumí relevantním způsobem oslovit současné padesátníky a šedesátníky? Čím je tato generace výjimečná? Jaké má potřeby a sny? Jak reaguje na soudobé trendy a jaké hodnoty vyznává? V čem spočívá její potenciál a proč ho české firmy a služby dostatečně neaktivují? Tyto a podobné otázky se snaží zodpovědět kvantitativní studie Silver Heroes 2016 zaměřená na populaci ve věku 48-65 let. V příspěvku tuto studii stručně představíme a ilustrujeme komunikační konvence, které o této generaci utváříme a potvrzujeme v marketingových sděleních.

Úvod > Konferenční příspěvky > B1 Nové pohledy na Generaci 55+